Orientační nabídka


International


Město
Česká Třebová - Oficiální web

 
Vítejte ve východních Čechách, na samém pomezí Čech
a Moravy, v půvabné přírodě podhůří Orlických hor,
v údolí řeky Třebovky, v České Třebové.
 


Cesta: Titulní stránka

 

V České Třebové byl Den válečných veteránů uctěn pietním aktem i udělením čestného občanství

vence
Dne 11. listopadu 2021 si naše město již tradičně připomenulo památku Dne válečných veteránů ceremonií u Pomníku obětem 2. světové války před ZŠ Habrmanova. Postupně zde položili věnce zástupci Armády České republiky, Československé obce legionářské a vedení města Česká Třebová. Na akci se podíleli také členové místní sokolské organizace, skatů a dobrovolní hasiči. Tentokrát však bylo také při příležitosti tohoto významného dne uděleno Zastupitelstvem města Česká Třebová na jeho říjnovém jednání čestné občanství dvěma posledním veteránům z 2. světové války žijícím v našem městě.
 

 
 

Jedná se o Boženu Ivanovou a Vasila Timkoviče, kterým bylo čestné občanství uděleno za jejich zásluhy a účast v bojových operacích na východní frontě. 

Božena Ivanová, rozená Koutná, se narodila 18. května 1927 v Praze. Její rodiče odešli v roce 1931 pod příjmením Fialovi do Sovětského svazu za prací. Ona je následovala v roce 1933. Otec pracoval v Podolsku u Moskvy, později v Lugansku. Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem v červnu 1941 se závod evakuoval, a tak se i rodina stěhovala – nejdříve do Omska na Sibiř, později do Alma-Aty. Tam se dozvěděli o vznikající československé vojenské jednotce v Buzuluku, kam se v roce 1942 rozjeli. Maminka zde pracovala v kuchyni, otec sloužil u kulometné roty. Božena chodila v Buzuluku do školy a v lednu 1944 byla odvedena a v srpnu zařazena k 2. československé paradesantní brigádě jako spojařka. Prošla tvrdým výcvikem včetně tří seskoků. Přímých bojů brigády na Slovensku se neúčastnila, v lednu 1945 byla přidělena k výcvikové jednotce. Zde poznala i svého budoucího manžela Pavla Ivana, za něhož se v říjnu 1945 provdala. Manžel pracoval v armádě, takže rodina se dvěma dětmi se často stěhovala, podle toho, kam byl její manžel převelen. V roce 1963 se usadili v České Třebové. 

 Vasil Timkovič se narodil 21. března 1923 ve vesnici Skotarskoe na Podkarpatské Rusi jako nejmladší ze čtyř dětí v rodině lesního správce. Studoval na gymnáziu v Mukačevě. Po německé okupaci Československa, kdy republika přišla také o Podkarpatskou Rus, se Vasil spolu se dvěma spolužáky z gymnázia rozhodl pro útěk za hranice. Chlapci věřili, že je slovanští bratři přijmou přátelsky a dovolí jim bojovat za osvobození své vlasti. Sovětský svaz ale patnáctiletému Vasilovi otevřel bránu gulagu. Chlapce chytili hned za hranicí a dopravili do polského města Skole. Následně je přesunuli do věznice v Charkově, kde byli odsouzeni na tři roky za nelegální přechod hranice. Vasil si je odpracoval v táboře Pečorlag (Pečorský nápravně pracovní tábor), kde stavěl železniční trať Vorkuta – Moskva. Po skončení trestu dostal nabídku odjet do Buzuluku, kde se tou dobou formovala československá vojenská jednotka. V Buzuluku prodělal základní výcvik, účastnil se osvobozování Kyjeva a přes Duklu přešel na Slovensko. Tam ho zastihl konec války. Jako občan předválečné Československé republiky viděl hlavní město Prahu poprvé v květnu 1945 při slavnostní vojenské přehlídce. Bylo mu 22 let. Na Podkarpatskou Rus, která se po válce stala součástí Sovětského svazu, se natrvalo už nikdy nevrátil. Rodina ve Skotarském o něm neměla žádné zprávy, a tak ho nechala vyhledat Červeným křížem. Vasil Timkovič se po tomto kontaktu do Skotarského vydal. Bohužel už nezastihl svého otce, kterého dva dny před jeho příjezdem odvedla NKVD. Bratr i tři sestry zůstali na Podkarpatské Rusi, Vasil Timkovič se vrátil do Československa. Dostudoval střední školu a dostal nabídku, aby zůstal u armády. V československé armádě sloužil celý život. Jako válečný veterán stál u zrodu místní jednoty Československé obce legionářské v Ústí nad Orlicí a dlouhá léta byl jejím předsedou. 

K předání čestného občanství oběma veteránům dojde v nejbližším možném termínu, jakmile to situace dovolí.
 
Zodpovídá: Jiří Holý
Vytvořeno / změněno: 12.11.2021 / 12.11.2021
 

 

Zobrazit vyhledávací formulář »


Informace v patě

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

Redakční systém